Mír a spravedlnost po roce
I.
Od naší výzvy uplynul již celý rok. Podpořilo ji svým podpisem téměř 20 tisíc lidí. K ničemu z toho, co jsme požadovali, však nedošlo. Z války na Ukrajině se stal zamrzlý konflikt, v němž se obě bojující strany přetahují o jednotlivé vesnice, umírají další lidé, země je dál ničena, bují korupce a ohlašovaná a dnes již ukončená ukrajinská ofenziva žádný průlom nepřinesla, přičemž žádná další není na dohled.
II.
Strategie vyzbrojit Ukrajinu, aby vybojovala vítězství, selhala. Pomohla jí v počátku, aby nemusela kapitulovat, ale pak mělo přijít jednání. Místo toho Ukrajina propásla dobu, kdy mohla vyjednat víc i proti silnějšímu. Ti, kdo ji dál povzbuzují do boje, vedou nezodpovědnou politiku, po které zůstane zničená země, jíž nakonec Rusko svůj mír vnutí. Ostatně i pozornost světového veřejného mínění, silná ukrajinská zbraň, je nově soustředěna jinam.
III.
Obhájci vojenské pomoci Ukrajině při mobilizaci podpory pro svůj postup dosáhli však něčeho jiného, než co zamýšleli: namísto bezpodmínečného odmítnutí násilného řešení konfliktu spojeného ovšem s okamžitým úsilím o co nejrychlejší příměří a mír v podobě statu quo ante, znovu po letech legitimizovali válku jako oprávněný způsob řešení mezinárodních sporů.
IV.
Nová přijatelnost války povzbudila silová řešení i jinde ve světě. Otřesný útok Hamásu z počátku října, při němž přišlo o život 1300 Izraelců, převážně civilistů, vyvolal izraelskou reakci, která svou krutou bezohledností vůči obyvatelům Palestiny porušuje všechny principy mezinárodního humanitárního práva i ženevská pravidla vedení války. Doposud zahynulo při izraelských bombardováních Pásma Gazy již přes 23 tisíc Palestinců, z nichž 70 % byly ženy a zejména děti. Chybí základní humanitární pomoc, ničena je veškerá infrastruktura dvoumilionové aglomerace, její obyvatelé nemají kam jít. Nepřiměřenou izraelskou odvetu odsoudila řada mezinárodních organizací a osobností, včetně např. papeže Františka.
V.
Náš soucit, účast a bolest patří všem obětem krvavé řeže na Blízkém východě bez rozdílu, stejně tak jako patří všem obětem války na Ukrajině. Na obou stranách obou konfliktů umírají lidé. Pro nás má každý lidský život stejnou hodnotu. Odsuzujeme jednoznačně útok Hamásu, který nynější tragédii vyvolal, jsme si vědomi frustrace Palestinců z marných snah ukončit již více než půlstoletí dlouhou okupaci odsouzenou mnoha rezolucemi OSN. Neztotožňujeme však Palestince s teroristy právě tak jako neztotožňujeme Izraelce s fašizujícími elementy v izraelské vládě. Odmítáme jako rasistické antisemitismus stejně jako antiislamismus či antiarabismus.
Proto se opět obracíme na českou vládu a nově požadujeme:
1/ aby v souladu s Chartou OSN přestala podporovat válku jako legitimní způsob řešení mezinárodních sporů a všude se vždy zasazovala o předcházení eskalace napětí a usilovala o příměří a mírová jednání s cílem co nejdříve poté zahájit obnovu válkou zničených zemí a zajištění bezpečnosti všem zemím v regionu,
2/ aby se namísto jednostranné vojenské podpory válčícím stranám snažila o prostředkování diplomatických řešení konfliktů, a to na Ukrajině i nově na Blízkém východě,
3/ aby ve vojenských konfliktech třetích zemí poskytovala výhradně humanitární pomoc a zdržela se zbrojními dodávkami živit válečné mašinérie,
4) aby v rámci OSN podpořila v Gaze humanitární příměří a vymanila se tak ze své současné mezinárodní izolace.
Petiční výbor iniciativy Mír a spravedlnost:
Prof. RNDr. Václav Hořejší, CSc., Jan Kavan (komunikace na téma Gaza), PhDr. Matěj Stropnický (předseda)